Společně to zvládneme
Nástup do školky je velká změna. Každé dítě ji zvládá jinak – některé se zapojí hned, jiné potřebuje více času.
Mluvte o školce pozitivně, ale pravdivě. Povídejte si o tom, co dítě čeká – kamarádi, hry, paní učitelky, společné jídlo i pobyt venku.
Do školky nemusí přijít „hotový školkáček“.
Dlouhé a nejisté loučení bývá pro dítě náročnější. Pomáhá stejný a jednoduchý rituál:
„Přijdu pro tebe po obědě.“
„Až se vyspíš, přijdu.“
Pláč při loučení nemusí znamenat, že dítě školku nezvládá. Často pouze říká: „Je to pro mě nové a chybíš mi.“
Vy znáte své dítě nejlépe, my ho budeme postupně poznávat. Řekněte nám, co má rádo, čeho se bojí, co ho uklidňuje, jaké má zvyky nebo zda právě prožívá nějakou větší změnu.
Stejně tak se ptejte nás. Dobrá adaptace stojí na důvěře mezi dítětem, rodinou a školkou.
Školka znamená spoustu nových lidí, zvuků, pravidel a zážitků. Dítě proto může být unavenější, mazlivější nebo podrážděnější.
Místo otázky „Tak co bylo ve školce?“ můžete zkusit:
A pokud dítě nechce vyprávět? Nevadí. Někdy potřebuje svůj den nejprve zpracovat.
Adaptace může trvat pár dní, ale také několik týdnů. Přechodně se může objevit ranní pláč, větší únava, potřeba blízkosti, podrážděnost nebo změny ve spánku.
Dítě pozorujeme a podle jeho potřeb společně hledáme vhodný postup. Pokud nás něco znepokojí, budeme o tom spolu mluvit a hledat řešení.
Dítě velmi dobře vnímá, zda školce důvěřujete. Při ranním předávání mu můžete jednoduše říct:
„Věřím ti. Tady jsi v bezpečí. A zase si pro tebe přijdu.“